Když mne Monika a Julien oslovili, těšil jsem se nejen na to, že budu fotografovat sympatický pár, ale i na romantickou zimní svatbu na sněhu. Dopředu jsem se nažhavil na krásné novomanželské portréty v zasněžené zimní krajině.
Nakonec to ale nebyl sníh a zima (i když žádná vlastně ani nebyla), která schladila mou touhu po focení ale sama nevěsta, která měla zápal plic. A protože z programu vypadlo venkovní focení, tak to byla první svatba, která neměla časový skluz. Ani kuchař na tuto variantu nebyl připraven a proto jsem dostal za úkol nevěstu a ženicha trochu pozdržet.
A tak mezi polévkou a hlavním chodem, když zrovna zapadalo slunce a do zámečku pronikali sluneční paprsky, vrhli jsme se na focení. Na portréty to byla ideální, ale krátká chvíle. Muselo to ale stačit a taky stačilo.
Moniko a Juliene. Moc děkuji za to, že jsem mohl být součástí a přeji Vám jen to nejlepší!
V.
